Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s Petrem Valkounem

31. 3. 2015

Zdravíme Petra Valkouna hráče B-týmu Tj Sokol Mnichovo Hradiště, Peťo pojďme se ohlédnout za minulou sezónu, splnilo třetí místo vaše očekávání?

Myslím že naše očekávání bylo splněno, 3. místo vzhledem k výborné kvalitě většiny ostatních týmů je více než dobré, a tak trochu zavazující. Nesmíme zapomenout že naše družstvo táhl Standa Matouš, a nedej bože aby měl nějaké zranění….a výsledek se jeví jako vynikající i z důvodů časté fluktuace hráčů, jak z důvodu vytíženosti zaměstnáním, tak různými zraněními, kdy se často muselo měnit složení párů a trojek.

 

A co zimní přestávka? Využíváš ji k intenzivnějšímu tréninku? A jak vůbec často trénujete?

Zimní přestávku jsem nějak nestačil vyplnit tréninkem, naposledy jsem hrál v prosinci a poprvé až nyní v březnu, takže mi to chvíli trvalo než jsem nohy našteloval do správných úhlů (Standa by mohl vyprávět jak ho některé mé nahrávky minuly i o několik metrů, měl chápavý ale i nevěřícný výraz)…trénujeme každý týden v hale (říjen – březen), dvě hodiny si dáváme do těla, je sranda i vypnuté situace, a pak někteří z nás trénují cca další dvě hodiny předloktí v místní restauraci, takže se dá říct, že si dáváme do těla ze všech stran… od dubna do září trénujeme venku, nejdřív na umělém povrchu, pak samozřejmě na kurtu.Někdy se k nám připojují i hráči z A týmu, ale dost nám to tam kazí, naše úroveň je přeci jen jiná, my hrajeme hlavně hlavou (tedy rozumem), a oni do toho většinou buší a pak musíme lítat pro míč přes plot.

 

Peťo a bude Váš tým hlásit nějaké posily? Změní se třeba i vaše ambice pro další sezónu?

B-mužstvo bude hrát v téměř stejné sestavě jako loni,posilou je Jan Dlask alias Čenda,který u nás již léta trénuje mládež a má významný podíl na úspěších A-mužstva,neboť téměř polovina mužstva prošla jeho rukama.

 

Když se trošku odprostíme od sportovní stránky a přesuneme se k té stránce týmového ducha, tak jak to u Vás funguje? Jste parta, která si zajde po tréninku třeba tzv. „na jedno“ a rozumíte si i jako kamarádi, nebo to berete jako sport a po tréninku se jdete věnovat jiným věcem?

Myslím si, že náš týmový duch je velmi silný, zejména v trénincích se zdravě hecujeme, závidíme jeden druhému úspěšné smeče, kraťasy nebo vynikající pole s nahrávkou (tam mi závidí skoro každý :) ), a máme radost z autů a dalších defektů které přinášejí tomu druhému plusové nebo mínusové body… jak již jsem předtím zmínil, většina z nás pak zůstává, a u toho „jednoho“ rozebírá situace, případně drby z nohejbalových kuloárů…chtěl bych ještě zmínit jednu hodně důležitou věc. Nohejbal je pro drtivou většinu z nás krásnou zábavou se vším všudy, děláme něco pro naše těla, díky soutěži si dodáváme dostatek adrenalinu v bojích s ostatními soupeři, a hlavně je to i o duchovnu, člověk se celý týden těší aby si zas mohl kopnout se svými kamarády.

 

5.Určitě patříš k hráčům, kteří sledují hru i výsledky A-týmu, jak vidíš letos jejich šance?

Výsledky A-mužstva samozřejmě sleduji a věřím,že po letošním posílení o Patrika Srbu ze Žďáru nad Sázavou,Martina Šenkýře z Plazů a Ondru Bartoše z Chotyně budou kluci bojovat o play-off a postup do první ligy,i když to budou mít hodně těžké,bude záležet jak se budou scházet na zápasy,na tréninky a jak jim bude držet zdraví,což je základ úspěchu.

 

Peťo moc děkujeme za rozhovor, ať se daří.